



Za "tolik" Severuse Tě miluji! Když jsem viděla téma týdne, bylo to první, co mi vyskočilo na mysli po obrázku mého partnera :) A to s tou transplantací - jo, to je dobrý, jen si myslím, že chemie toho druhého dokáže oblbnout i tenhle stupeň :obrany" :)
[2]: Jéééé tak to jsem ráda, že se objevil další nadšenec do Severuse :D Asi ano... ale lepší metodu už asi nenajdu :D
[3]: Jako miluji Alana Rickmana a v souvislosti s tím, že knižního Severuse úplně žeru ... To, jak byl vylíčen, ta síla lásky... Nejde ho nemilovat
[4]: Och přesně tak! Přesně tak! mluvíš mi z duše :D A jo no, ono to prostě NEJDE ho nemilovat :D
Tak vzhledem k tomu, jak já jsem strašně obětavý a hodný a blablabla člověk, tak bych ale svoje srdce věnovala třeba i opravdu dobrému příteli, takže u mě se to určuje trochu hůř. Rodičům bych ale srdce nedala asi z toho důvodu, že oni jsou prostě starší, kdežto já jsem ještě ani nic neprožila, a krom toho já můžu ještě založit rodinu a mít děti, na rozdíl od nich, a ze stejného důvodu (a taky z té rodičovské lásky) by mi to, tuším, rodiče ani nedovolili.
To je jenom slovíčkaření. Je na každým, co si pod dotyčným slovem představí, ale ve finále záleží hlavně na tom, jak se kdo ke komu chová.
no, já si nedokážu představit nikoho ´, kvůli komu bych zemřela. možná to jednou příjde a já budu doopravdy milovat, nicméně - ta tvá metoda je fakt.. zajímavá; asi si to už budu pamatovat do konce života:D
Já jsem se teď zamilovala. Poprvé. Do kluka, který má stejné zájmy, stejné názory a vypadá téměř stejně, jako můj vysněný. Já vím, že je to šílené a že si budete ťukat na čelo, ale poznám, když někoho miluju (Ovšem, ještě nejsem tak daleko, abych si tím srdcem byla tak jistá. I když by si ho zasloužil) a u něj to prostě nejde. Bohužel je to asi takový ten typ kluka, který je váš kamarád a je úplně na jiný styl holek než jste vy, což mě hrozně mrzí, jelikož mu to pak ani nejsem schopná vyjádřit, jak mám z toho nízké sebevědomí. Ovšem.. něco proto dělám a nesedím jen tak. Snažím se. Možná to není, že bych ho skutečně milovala, ale já věřím na takovou tu spřízněnou duši, kterou potkáte náhodně. Já tu svou našla, ale na špatném místě. Cítím se jako Snape :D S tvým článkem plně souhlasím a jsem ráda, že jsi se vrátila na blog, i když to mohlo být už před nějakou dobou, narazila jsem na tebe až teď :) Mohu si tě přidat do oblíbených?
[9]: Verim, ze proste vycitis, ze tohld je kluk, se kterym bys fakt byla stastna a ktereho bys milovala za kazdych okolnosti. To jako urcite. To clovek vyciti... A strasne moc ti drzim palce, at to vyjde! Rozhodne se snaz, to je silene pozitivni (ze se fakt snazis!). Verim, ze ho nakonec klofnes! :D Uvidis! :3
Jinak hrozne moc dekuji za tak mily komentar! It really make my day :3 Jasnacka! Bude mi cti! :3
velmi výstižné. I mně tohle hrozně štve..když se některé páry po měsíci rozhodnou, že se milují. Jo. Dobře. Super. Určitě. Prosím. Přestaňte. Je to blbost.
Obecně, poslední dobou jsem nějak přestala v lásku věřit, je to trochu protiřečení si, ale..nepřipadá mi to jako věc. Zároveň, nemyslím si, že jsem ho milovala, ale byl tu jeden kluk, se kterým jsem ani nechodila a už je to skoro dva roky, co jsem si vážně uvědomila, že bych do něj mohla být zamilovaná a pořád se mi zatajuje dech, když ho vidím. Je to takové dramatické a divné, ale je to tak, nemyslím, že ho miluju, ale rozhodně k němu city mám. Pokud ale milovat znamená takto bolet..nevím, jestli to chci.
[11]: Jeee děkujuji. To je právě ono... já už se rozhodně zamilovat nechci! Už nikdy, stačí mi tohle trápení...
Svým způsobem je to pěkné, ale dost nerealistické. Tohle musela psát romantická duše, i když tohle už lehce hraničí s naivitou. Nechci, aby se autorka urazila ale tohle má do reality dost daleko.
V první řadě otázka "zda by jsi svého partnera chránil před kulkou" to je skutečně něco, co uděláš v afektu a ač jsou tací, kteří by si stoupli v afektu tak drtivá většina většinou neudělá nic. I když by chtěla bud nestačí zareagovat nebo ztuhnou. Lidi častokrát ztuhnou i když jde o jejich vlastní bezpečí..
A otázku, zda by jsi mu daroval/a srdce? Většina lidí si neumí představit, co to skutečně znamená ve skutečný realitě. Tahle otázka se pohybuje v sféře, co by kdyby a i když tuto otázku hořečně prožívají a udělají nějaké rozhodnutí, stále je to v rovině představy. Každopádně i ve skutečnosti, kdyby tato otázka z roviny představ se dostala do skutečnosti tak ani poté většina lidí si neumí představit váhu takového rozhodnutí, konečnost svého rozhodnutí..
Co se týče slova milovat. Souhlasím, že to není něco, co by vzniklo během chvíle. Ale nemyslím si, že životní láska musí být jen jedna. Člověk se vyvíjí, jeho názory, postoje, pocity a chápání sebe sama a světa kolem. Tak se dle mého můžou vyvíjet i milostné city.
A jak poznat, že milujete, že je ten praví? Já se řídím, že když někoho miluji tak se vším všudy, miluji ho celého i s jeho negativními stránkami, který si uvědomuji, že jsou a přesto je přijímám. Ale zároven ten praví miluje mě takovou jaká jsem i s mými negativními stránky. Z toho mi vyplívá, že pakliže se takto dva milují tak se před sebou nikdy nemůžou cítit špatně, nejistě či nesevědomě. A pak ještě jednu věc považuji za ukazatel pravé lásky a to, že toho svého vyvoleného potkáme v pravý čas. Když jsem dospělí fyzicky i psychicky, vybouření a vyrovnaní a naše cesty a city směřují stejnou cestou. Když 20 dívka potká svého muže snů, který je o 10 let starší, vezmou se a prožijí krásný život, tak i když je to ten praví, tak pokud by ho potkala o 10 let dříve, kdy jí bylo 10 let a jemu 20 let, tak by ten její pravý ještě nebyl pro ni praví, každý by byl jinde, chtěl něco jiného a někoho jiného..
Ale možná neexistuje nic, co by nám poradilo, žádný ukazatel lásky, možná všechny tyhle definice jsou jen, aby nám dali útěchu a naději, protože máme potřebu všechno analyzovat a dávat tomu nějaký rámec a definovat to. A možná v tom je celý ten problém. Možná existuje tolik definic "milovat" kolik je lidských srdcí.
Tyjo, super článek! Také se teď snažím sesmolit článek na toto téma, a je to celkem i těžké vyjádřit to slovy. Každopádně tobě tleskám, za tak super článek. Nikdy jsem se nad tím takto nezamýšlela, a upřímně hlasovala jsem v anketě pro možnost: Ještě ne, ale možná časem. :)