

― Antoine de Saint-Exupéry










[1]: Jsem ráda, že to vidíš stejně :) Aspoň v tom nejsem sama. A moc děkuji za přání :3
Teď jsi mi ukradla nápad na článek, skvěle :D (to je myšleno jako vtip, moc lidí můj humor nechápe, tak jen zmiňuju)
Pro mě je dospělost věcí které se bojím ze všeho na světě. Jak jsi řekla, bojím se, že mi to sebere část mě, tu kreativní a filozofickou. Moji svobodu a nezodpovědnost. Opravdu tě lituji, protože ti je již 18 (všechno nejlepší k narozeninám!! i když trochu opožděně) a musíš se cítit jako dospělá. Hádám ale, že nás to potká všechny a ty nám teď alespoň můžeš popsat jaké to je :)
Omlouvám se, že jsem zapomněla v prvním komentáři, ale ještě jsem chtěla zmínit, že je super, že jsi použila citáty od Exupéryho z Malého prince, tahle knížka se ke článku opravdu hodí :3 :)
Mám ještě čtyři roky do 18-ky ale vůbec se na to netěším, vlastně se už děsím blížícího se rozhodování, na jakou půjdu střední, ale co až budu dospělá... když se podíváte, co řeší dospělí - koupit jídlo, oblečení, boty na zimu, zaplatit nájem, vodu, plyn, kroužky dětem, učebnice dětem - tak z toho prostě musíte být celí nesví, všechno to jsou jen peníze :/
[4]:: Hele upřímně zatím nepociťuji žádné výraznější změny. Měla jsem utkvělou představu, že do mě uhodí blesk či co... no prostě že se hned všechno změní a zatím v pohodě. Až na to, že máma odmítá za mě zalévat jednu mojí kytku, že už jsem dospělá a ona se mi o ní nebude starat :DDDD (což je pochopitelné, když je moje) Moc děkuji jak za přání, tak za pochvalu! :33... joooo copak Exupéry *zasněně hledí do dálky"
[5]:: Přesně tak! A můj postoj je, že nic takového v životě řešit nebudu, že prostě peníze pro mě nikdy nebudou prioritou a podobné starosti jsou nesmysly a já je řešit nehodlám. (samozřejmě něco z toho budu muset, to vím) A bojím se, že budu nucena své stanovisko změnit...
Ahoj! Jsem moc ráda že jsem narazila na tvůj článek! Už od půlky střední mám podobné myšlenky. Jsem sice už na vysoké škole, je mi 20 let, a už jen to nucení se do naučení se pro mě nezáživných a nikdy neupotřebitelných teorií mě přivádí k šílenství. Dospěla jsem, ale nevím co bych měla místo toho studovat, či najit si snad práci?? Nechci nikdy zažívat ten 8hodinovej systém s minimem volného času. Mými koníčky jsou ruční vytváření typu DIY, hraní na klávesy, malovani, dále zdravý živ.styl,toulky přírodou, všechen sport, filozofování, ...Přijde mi, že mnou vybrané ekonomické studium mi akorát ubírá na energii. A čas věnovaný na přípravu k zapoctovym testům mi přijde jako promrhaná částečka mého jedinečného života. Nevím proč to dělám, a hlavně nevím co bych místo toho dělat mohla. Jsem zmatená, ztracená a přijde mi, že jen přežívám (místo žiju). Nejraději zalézt někam do jeskyně a nic nemuset řešit... Snad si vyberete holky líp a nebudete zažívat to co já! :) Dospělosti zdar! :)
[7]: Já tě fakt úplně chápu. A pokud mám být upřímná, pokud tě to studium ničí, tak se na něj vykašli. Já se chystám studovat filosofii a doufám, že mě bude bavit. V budoucnu bych si třeba chtěla otevřít čajovnu nebo krámek s čaji nebo tak, je mi jedno, že nebudu mít hladu peněz (dokud budu mít co jíst a kde spát). Budu tak šťastná. Podle mě, když tě něco nečiní šťastnou, tak to prostě nedělej. Vím, že občas to není úplně jednoduché, ale vidím to tak. Doufám, že se brzo odztratíš :D a najdeš něco, co tě bude bavit a zároveň tě to bude živit. Páč to je to největší štěstí. Držim palce!
Jsem na tom stejně. Sice jsou moje osmnáctiny ještě hodně daleko, ale taky nechci být dospělá. A hlavně absolutně souhlasím s posledním odstavcem. Taky se bojím nejvíce asi toho, že se vytratí ta filosofie mého života. To by mě mrzelo nejvíc. Soucítím s tebou:) Jo a všechno nejlepší k narozeninám předem!^^