Nechci být dospělá

2. května 2015 v 21:05 | Nu. |  I Think
Za pár dní budou mé osmnácté narozeniny...
Možná byste si řekli, že budu nadšená, že je mi konečně osmnáct. Že můžu pít, řídit, dělat si co chci a já nevím, co všechno. Ale opak je pravdou. Hrozně moc se bojím. Já vím, že osmnáctiny nejsou zase takový milník, jak si myslím. Asi si představuji, že mě hned patnáctého naši vykopnou z domu a budu se muset nějak uživit apod. Pochopitelně vím, že by nic takového neudělali a chápu, že ta osmnáctka vlastně zatím nic neznamená... Ale já tak moc nechci být dospělá.




Vím, že dospělý život mě nebude čekat hned. Ta osmnáctka je zatím je číslo. Ale i tak mě to číslo děsí. (to že mě vlastně děsí všechno čísla teď rozebírat nebudeme :D) Znamená to, tolik věcí... Být dospělý je strašná věc, asi nejhorší možný rozsudek, který nad vámi může být vynesen. Proč? Stojí to prachy a člověk se udře.

Já vím, že já nikdy klasický dospělý život žít nechci. Nechci aby peníze ovládaly můj život a rozhodovaly o něm. Doufám, že se mi to i podaří. Já jsem vcelku skromná a nejsem nijak materiálně založená, ale stejně člověk ať chci či nechce, musí připustit, že bez peněz se opravdu žít nedá (jo vím o tom týpkovi, co žije bez peněz a je za to hrozně slavnej... ale on žije z darů přátel, kteří ty věci, co mu dávají koupili, takže ve finále vlastně z peněz žije). Když už nic jiného musíte něco jíst a musíte někde žít. Pokud se nespokojíte s jeskyní a kořínky, máte smůlu.

Nechci nějaký život v přepychu, to v žádném případě. Ale chci normálně žít. Chci dělat něco, co mě bude bavit, bez ohledu na to, kolik mi to bude vynášet (dokud mě to alespoň na základní úrovni uživí). Oželím dovolené, auto či stále nové oblečení. Nechci celý život otrocky makat, a tím zabíjet čas, který bych mohla na tomto světě využít mnohem zajímavěji, jen proto abychom mohla utrácet za věci, které nepotřebuji. Aneb známý citát: Příliš mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali, za věci, které nepotřebují, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.

Nechci být jako ti nemožní dospělí, které tak skvěle popisuje Exupéry v mém milovaném Malém Princi.

"Grown-ups never understand anything by themselves, and it is tiresome for children to be always and forever explaining things to them"
Antoine de Saint-Exupéry

Nechci být součástí nesmyslného systému, kterým opovrhuji.


Prostě se bojím dospělosti. Bojím se, že mě okolnosti a zodpovědnost doženou k tomu, že budu muset zapomenout na svou životní filosofii a svůj životní postoj. Že se budu muset stát součástí něčeho co nechci. To by mě zničilo...





Také se bojíte dospělosti? Také nechcete vyrůst?


(A/N: omlouvám se, pokud tento článek poněkud nedával smysl, ale opět... potřebovala jsem to ze sebe dostat)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diamond Black Diamond Black | E-mail | Web | 2. května 2015 v 22:42 | Reagovat

Jsem na tom stejně. Sice jsou moje osmnáctiny ještě hodně daleko, ale taky nechci být dospělá. A hlavně absolutně souhlasím s posledním odstavcem. Taky se bojím nejvíce asi toho, že se vytratí ta filosofie mého života. To by mě mrzelo nejvíc. Soucítím s tebou:) Jo a všechno nejlepší k narozeninám předem!^^

2 Nu. Nu. | Web | 2. května 2015 v 22:51 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že to vidíš stejně :) Aspoň v tom nejsem sama. A moc děkuji za přání :3

3 Liz Liz | E-mail | Web | 27. května 2015 v 14:56 | Reagovat

Teď jsi mi ukradla nápad na článek, skvěle :D (to je myšleno jako vtip, moc lidí můj humor nechápe, tak jen zmiňuju)
Pro mě je dospělost věcí které se bojím ze všeho na světě. Jak jsi řekla, bojím se, že mi to sebere část mě, tu kreativní a filozofickou. Moji svobodu a nezodpovědnost. Opravdu tě lituji, protože ti je již 18 (všechno nejlepší k narozeninám!! i když trochu opožděně) a musíš se cítit jako dospělá. Hádám ale, že nás to potká všechny a ty nám teď alespoň můžeš popsat jaké to je :)

4 Liz Liz | E-mail | Web | 27. května 2015 v 14:57 | Reagovat

Omlouvám se, že jsem zapomněla v prvním komentáři, ale ještě jsem chtěla zmínit, že je super, že jsi použila citáty od Exupéryho z Malého prince, tahle knížka se ke článku opravdu hodí :3 :)

5 Tucka Tucka | E-mail | Web | 27. května 2015 v 15:36 | Reagovat

Mám ještě čtyři roky do 18-ky ale vůbec se na to netěším, vlastně se už děsím blížícího se rozhodování, na jakou půjdu střední, ale co až budu dospělá... když se podíváte, co řeší dospělí - koupit jídlo, oblečení, boty na zimu, zaplatit nájem, vodu, plyn, kroužky dětem, učebnice dětem - tak z toho prostě musíte být celí nesví, všechno to jsou jen peníze :/

6 Nu. Nu. | Web | 27. května 2015 v 20:38 | Reagovat

[4]:: Hele upřímně zatím nepociťuji žádné výraznější změny. Měla jsem utkvělou představu, že do mě uhodí blesk či co... no prostě že se hned všechno změní a zatím v pohodě. Až na to, že máma odmítá za mě zalévat jednu mojí kytku, že už jsem dospělá a ona se mi o ní nebude starat :DDDD (což je pochopitelné, když je moje) Moc děkuji jak za přání, tak za pochvalu! :33... joooo copak Exupéry *zasněně hledí do dálky"
[5]:: Přesně tak! A můj postoj je, že nic takového v životě řešit nebudu, že prostě peníze pro mě nikdy nebudou prioritou a podobné starosti jsou nesmysly a já je řešit nehodlám. (samozřejmě něco z toho budu muset, to vím) A bojím se, že budu nucena své stanovisko změnit...

7 adéla adéla | E-mail | 4. listopadu 2015 v 23:04 | Reagovat

Ahoj! Jsem moc ráda že jsem narazila na tvůj článek! Už od půlky střední mám podobné myšlenky. Jsem sice už na vysoké škole, je mi 20 let, a už jen to nucení se do naučení se pro mě nezáživných a nikdy neupotřebitelných teorií mě přivádí k šílenství. Dospěla jsem, ale nevím co bych měla místo toho studovat, či najit si snad práci?? Nechci nikdy zažívat ten 8hodinovej systém s minimem volného času. Mými koníčky jsou ruční vytváření typu DIY, hraní na klávesy, malovani, dále zdravý živ.styl,toulky přírodou, všechen sport, filozofování, ...Přijde mi, že mnou vybrané ekonomické studium mi akorát ubírá na energii. A čas věnovaný na přípravu k zapoctovym testům mi přijde jako promrhaná částečka mého jedinečného života. Nevím proč to dělám, a hlavně nevím co bych místo toho dělat mohla. Jsem zmatená, ztracená a přijde mi, že jen přežívám (místo žiju). Nejraději zalézt někam do jeskyně a nic nemuset řešit... Snad si vyberete holky líp a nebudete zažívat to co já! :) Dospělosti zdar! :)

8 Nu. Nu. | Web | 30. prosince 2015 v 15:16 | Reagovat

[7]: Já tě fakt úplně chápu. A pokud mám být upřímná, pokud tě to studium ničí, tak se na něj vykašli. Já se chystám studovat filosofii a doufám, že mě bude bavit. V budoucnu bych si třeba chtěla otevřít čajovnu nebo krámek s čaji nebo tak, je mi jedno, že nebudu mít hladu peněz (dokud budu mít co jíst a kde spát). Budu tak šťastná. Podle mě, když tě něco nečiní šťastnou, tak to prostě nedělej. Vím, že občas to není úplně jednoduché, ale vidím to tak. Doufám, že se brzo odztratíš :D a najdeš něco, co tě bude bavit a zároveň tě to bude živit. Páč to je to největší štěstí. Držim palce!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama