Žiju ve skleníku

12. prosince 2014 v 18:42 | Nu. |  I Think

Všichni slýcháme o tom, jak je dnešní svět zkažený a jak se lidé chovají hrozně a tak podobně. I ke mně se občas něco takového donese. Většinou s úsměvem přikyvuji a myslím si, že onen člověk, se kterým právě mluvím, je jeden z těch, co si mají tendenci si na všechno stěžovat a přehánět. Avšak pak nastanou chvíle (například při častých školních diskuzích), kdy od mnoha, pro mě důvěryhodných lidí, slyším to samé, co mi říkal onen člověk!

Touto cestou jsem například zjistila, že opravdu existují lidé, kteří tráví celý den na Facebooku; že opravdu existují holky, které v jednom kuse jenom drbou a drbou a drbou; že jsou opravdu moji vrstevníci, kteří dokážou být sprostí na vlastní rodiče; že existují MALÉ děti, které jsou celý boží den přikovány k počítači; že jsou na světě jedinci, kteří nevědí, že drama se píše formou dialogů; že dneska ještě jsou lidi, co netřídí odpad; že někoho prostě nezajímá, co se s lidstvem stane, protože má pocit, že se ho to netýká… No mohla bych tu popsat spoustu stránek podobných příkladů.

No, a když jsme se právě jednou o něčem takovém o hodině bavili, profesor mi po vyslechnutí mého názoru s úsměvem řekl: "Nojo, ale ty žiješ ve skleníku." A dál pokračoval v diskusi.
Tehdy mě to úplně zarazilo, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc zjišťuji, že to je pravda. Žiju ve skleníku.

Nedávno jsem se s touto myšlenkou svěřila kamarádovi a on odvětil slovy, že mám holt nasazené růžové brýle. Ale pozor, to je přece nesmysl, to by úplně odporovalo definici skleníku. To že v něm žiji, přece neznamená, že si některých věcí nejsem vědoma, že je nevidím. Já se s nimi jen nesetkám přímo, a pokud ano, nepřipouštím si je k tělu a zase musejí můj skleník opustit.

Není to tak, že bych nevěděla, že holky drbou. Jen mi nikdy nějak nedošlo, že existují některé, které to dělají prakticky celý den. Setkala jsem se s lidmi, kteří byli celý den na Facebooku, ale nikdy mi nedošlo, že oni tak tráví KAŽDÝ den. Ne jen ten jeden.

A ve chvílích, kdy si tohle uvědomím, jsem vlastně hrozně ráda, že kolem sebe mám skleník. Můj skleník, ve kterém je všechno jinak. Není to tak, že by tu nebyly starosti, to naopak (bohužel patřím k těm lidem, kteří si celý den lámou hlavu, jak rozveselit všechny smutné lidi na Zemi. Jak pomoci všem, kteří to potřebují atd. Život by byl snazší, kdybych to tak neměla.), ale ty problémy, které v mém skleníku mám, dokážu rychle vyřešit a zase se radovat z vůně květin, které si tam pěstuji.

A tím bych chtěla inspirovat i vás. A pokusit se, abyste měli šanci nahlédnout do mého skleníku a pokud se vám v něm zalíbí, přidali se ke mně, či si vybudovali svůj vlastní. Náš život je takový, jaký si ho sami uděláme, tak proč nepostavit skleník, ve kterém se budeme radovat se života? Na tom přece není nic špatného.

A/N Nevím, zda se mi alespoň vzdáleně podařilo popsat, co jsem chtěla říci a alespoň někdo z vás to pochopil. Neumím příliš popisovat vlastní pocity. Proto doufám, že to nevyznělo jako hrouda kydů. Když na to tak koukám, není to přesně to, jak jsem si to představovala, ale lépe to asi už nepůjde :D.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kuro Kuro | 13. prosince 2014 v 10:23 | Reagovat

Tohle je opravdu zajímavé, pěkně sepsané téma. Někdy je prostě lepší zůstat ve svém "skleníku" a starat se o vlastní problémy. Přece jen řešit problémy celého světa, to můžeme nechat politikům :)
Ale docela se divím že jsi o většině z těchto problémů nevěděla. Možná proto ti právě tvůj kamarád říká že máš nasazené růžové brýle. Což je dost podobné jako skleník, nikde není napsáno že přes růžové brýle to nevidíš, jen vidíš to co chceš a jak to chceš. (Pravda že definici neznám, ale takhle nějak si ten pojem vysvětluji já.) Stejně jako ve skleníku to vidět můžeš, ale nemusíš. Může to přijít, nemusí. Já vím, nejspíš jsem se do toho už docela zamotal. Osobně si myslím že dneska potkáš facebookové závisláky/závislačky na každém rohu, Malé děcka co jsou sprostý na svoje rodiče a celý dny stráví na kompu, to taky znám - mám mladšího bratra. A jak říkáš,.. je mnoho dalších špatných věcí, se kterými se potkáváme vlastně denně, ale na první pohled je nepoznáš (většinou).
Každopádně tvoje nadšení pro rozveselování lidí na celém světě se mi líbí a doufám že se ti to podaří. Koukat na ty zamračený ksichty celej den mě už taky nebaví :D

2 Nu. Nu. | Web | 13. prosince 2014 v 12:22 | Reagovat

[1]: Oh, dekuju moc! Take doufam, ze se mi podari rozveselit co nejvice tech kyselich ksichtu :D To s tema brylema si nemyslim, pac pochopitelne vim, ze se deji hrozne a zle a podivne veci, ale jen s nimi nejsem konfrontovana, tak me pak zaskoci, kdyz mi narazi na stenu skleniku :D
(Spis mam dojem ze jsem se do toho zamotala ja sama :D Jsi hodny zes to precetl a myslim, ze ses do toho zamotat nenechal :D)

3 Pink-bee Pink-bee | Web | 13. prosince 2014 v 17:09 | Reagovat

Vidíš, já mám kolem sebe zase knihovnu. Jsem si naprosto vědoma všech těch špatných věcí, ale jelikož mám kolem sebe spoustu příběhu, které mi přijdou zajímavější, raději se zabývám problémy nereálných lidí v nereálném světě, a realitu tak nějak ignoruji.
Podobné problémy, do mé knihovny nepatří. Takové hovadiny si přeci nezaslouží příběh :D

Ou...musím se přiznat, že já odpad netřídím. Nejen proto, že je mi úplně jedno, co se s lidstvem stane, ale i proto že mám pocit, že se mě to netýká :D

4 Nu. Nu. | Web | 13. prosince 2014 v 21:29 | Reagovat

[3]: No ty jsi teda! :D :D Tytyty! :D
Jo knihovna musi byt take super. A je fakt, ze kdyz se nad tim zamyslim, tak opravdu take hodne casu travim resenim veci tykajicich se neexistujicich lidi :D takovy to jak bylo v jednom dile TBBT "A kdyz zvednu Thora, kdyz drzi kladivo, znamena to, ze jsem zvedla to kladivo?" nebo "Kdyz upir kouse zombie bude z nej zompir?" :D Podobna dilemata resim prakticky dene :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama